Moderní nemocniční postel vypadala v elegantním, dřevem obloženém pokoji trochu nepatřičně. Drobná stará dáma se na ní posadila a chvíli odpočívala. Pak se opatrně dotkla nohou podlahy a udělala pár kroků.
Šla loukou plnou vřesu. Začínal večer a slunce nemělo šanci prorazit nízká hustá mračna. Žena utrhla pár květů vřesu a připnula si kytičku na šaty. Nepospíchala, Pomalu došla ke břehu, kde byla uvázaná malá obyčejná loďka. S mírnými obtížemi nastoupila a uvolnila lano. Loďka pomalu odplouvala do proudu.
Po chvíli se loďka zastavila na písčitém břehu. Žena opatrně překročila bok loďky a vstoupila do chladné čisté vody. Na pláž s bílým pískem, po které se pomalu převalovaly chuchvalce mlhy, to bylo jen několik kroků.
Žena se pomalu rozhlédla po pláži. Stovka rytířů v plné zbroji. V hrobovém tichu před ní všichni, jako jeden muž, s úctou poklekli. Pak ten, co byl v jejich čele, povstal a taseným mečem jí vzdal čest. Čepel zazářila v temnotě.
Žena pomalu natáhla ruku a dotkla se meče.
"To je Excalibur, Artuši Pendragone."
Rytíř přikývnul.
"Vítejte v Avalonu, královno."
Její veličenstvo Alžběta II., z milosti Boží, královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jejích dalších království a teritorií, hlava Commonwealthu, obránkyně víry