Může být článek o louskání ořechů výbušným společenským tématem? Někdo jej může vnímat jako nevhodný z důvodu posilování zakořeněného genderového stereotypu, v němž ženy mají na starost pečení vánočního cukroví a muži, kromě předčasného ochutnávání, pomáhají se zajištěním dostatečného množství nalouskaných ořechů. Další nekorektnost se nachází v použití slova Vánoce, které chce eurokomisařka Helena Dalli odstřelit na blacklist.
Tedy, u nás v rodině se vánoční tradice pečení cukroví dodržuje, ženy pečou a muži louskají.
Vyzkoušel jsem několik způsobů rozbití skořápky. Nejpracnější mi přišel způsob utahování závitu v dřevěném louskáčku, z něj se mi na rukou dělaly mozoly. Nicméně jádra zůstala neporušená a dala se použít na zdobení.
Rozšířený je louskáček s kovovými čelistmi, kdy se k jádru dostaneme za použití páky. Takto jsem louskal desítky let.
Letos jsem místo louskáčku použil kladivo. Abych nenadělal moc nepořádku, nasypal jsem ořechy do síťky. No, trochu to pomohlo 🙂. Rozbíjení šlo snadno, ale spoustu času mi zabralo vybírání částí jader ze záhybů skořápky. Produktivita 100 gramů na hodinu fakt není moc závratná 😕.
Při práci mi vrtá hlavou, jak se asi tato činnost provádí průmyslově. Používají nějaké pákové lisy?
Jaké tipy, rady a zkušenosti máte s louskáním vy?